Chov brouků

V chovu brouků celkově panují 3 skupiny - Zlatohlávci (Cetoniidae), Nosorožíci (Dynastidae) a Roháči (Lucanidae), ale můžete se také setkat např. se ekupinou Euchiridae, kterou v chovech ČR zastupuje hlavně Propomacrus bimucronatus.

Každá tato skupina (mimo Euchiridae, ta má stejné nároky jako Dynastidae) má jiné nároky na chov a liší se i způsobem života, takže v následujících sekcích budu popisovat chov každé skupiny samostatně. 

Zlatohlávci - Jsou nejméně náročná skupina, zejména rody Euicella sp., Pachnoda sp., Coelorrhina sp. a Chelorrhina sp., které jsou velice vhodné pro začátečníky. Samice kladou poměrně hodně vajíček (cca 30-50) a samci se vzájemně napadají jen výjmečně a většinou bez následků, takže jejich společný chov je možný. Většina druhů je krásně barevná a štřídá snad všechny barvy. Délka vývinu larev je různá podle velikosti, ale u průměrných brouků, to bývá do jednoho roku.

Nosorožíci - Již náročnější skupina, imaga (dospělci) bývají většinou hnědé až černé, lesklé nebo matné, avšak samci disponují svými obrovskými a impozantními rohy. Délka vývinu larvy už bývá delší, u velkých brouků jako např. Dynastes hercules až 3 roky. Společný chov samců není možný, vzájemně se napadají a pak většinou i poškodí nebo zabijí druhého samce. Nejméně náročná skupina je Xylotrupes sp..

Roháči - Nejnáročnější skupina brouků, která patří do rukou zkušeného chovatele. Společný chov samců není možný, protože se navzájem zabíjejí. Délka vývinu larvy bývá různá, podle vělikosti, ale někdy může trvat až 8 let. Jak už název vypovídá, samci mají obrovské rohy (kusadla), kterými dokáží i pěkně kousnou chovatele.