zlatohlávci

Larvy se chovají ve stejném substrátu, do kterého kladou imaga vajíčka (viz substrát, potrava v menu níže). Maličké larvičce stačí platová krabička o objemu 50 ml, po tom co larva vyroste a už jí bude 50 ml malé, tak už se předělává do větší krabičky u menších druhů (Eudicella sp.) 250 ml a u větších (Chelorrhiana sp.) do 700 ml, ve kterých mohou zůstat až do konce svého vývoje.

Tyto velikosti jsou pro jednu až dvě larvy, pro větší společný chov je třeba větší krabičku. Avšak společný chov je možný jen u nějakých druhů, některé druhy jsou kanibalistické. Nekanibalistické druhy se dají chovat spolu ve velkém množství (Pachnoda sp.), mírně kanibalistické (Eudicella sp.) potřebují pořád dostatek substrátu jinak se začnou napadat a vysoce kanibalistické (Chelorrhina sp., Megalorrhina sp.) není možně v larvě chovat spolu, navzájem by se požraly.

Velikost dospělce zavisí na kvalitě vývinu larvy, takže pokud se o larvu stará dobře, je pak velký zdravý brouk, pokud špatně, brouk je maličký a může mít vady.

Larva se po celou dobu života živí substrátem a pokud je v substrátu moc exkrementů, musí se vyměnit. Je však možné larvu přikrmovat například jablkem, které se zahrabe do substrátu, nebo k larvě házem menší larvičky jiných brouků, které chytí a sežere (lze také použít moučné červy). U Goliathus je přikrmování povinností.

Po dokončení vývinu si larva udělá v kokon, ze kterého po čase vyleze brouk (více v sekci vývoj brouka).